Cestování a Akce,

Výšlap na Kleť (1 084,2 m n.m.) | 7.7. 2016

pátek, července 08, 2016 Králičí máma 0 Comments

Dneska zavzpomínáme na náš třetí výlet loňského léta, který jsme absolovovali 7. července 2016 (Prvním bylo Terčino údolí, druhým návštěva ZOO). Výlet na Kleť byl jedním z dlouho plánovaných výletů. Vlastně byla plánovaná již v roce 2015, ale kvůli teplému počasí se výlet neuskutečnil. Pravda, mohli jsme ho zralizovat i v průběhu roku, ale nějak jsme si ho vždy chtěli nechat na léto. Na Kleť jsem šla naposledy na základní škole a tak jsem se opravdu velmi těšila. A zároveň se také docela styděla, že jdeme až po takové době, když jí máme kousek a hodně Jihočechů má dokonce za tradici chodit na Kleť každoročně.

Kleť je se svou nadmořskou výškou 1 084,2 m n.m. nejvyšší horou Blanského lesa, který je součástí šumavského podhůří. Zajímavostí je, že na jejím vrcholu stojí rozhledna, která je nejstarší kamennou rozhlednou v Čechách. Nazývá se Josefova věž a přímo u ní je roubená chatka, která je označována za chráněnou kulturní památku. Nazývá se Tereziina chata.


Celková délka pěší trasy: cca 9 km

Náš výlet jsem zahájila slovy “Dneska se Sáře nechce.” To jsem prohlásila ve dveřích, když jsme vycházeli z paneláku. Jak moc pravdivá ta slova byla, jsem ještě netušila Halt prostě dobře znám svého psa 😁

Auto jsme nechali na oficiálním parkovišti pod Kletí, popadli jsme batůžky a pejsky a šlo se. Hned na začátku jsme se trochu zamotali, protože nejdřív nás cesta zavedla k lanovce, tou jsme ale jet nechtěli, pak jsme se vydali po lesní cestě pod lanovkou, na kterou byl zákaz vstupu, jak jsme o kousek dál z cedule vyčetli Asi jsme způsobili trochu chaos, protože jsme asi vypadali, že jdeme dost sebejistě a podle nás jak vláček šli další lidé, takže chudáci bloudili kvůli nám taky 😁 Nakonec jsme tedy cestu našli a vydali se po příjemné asfaltce lesem vzůru nahoru. 
 



Cestou jsme viděli plno krásných kvetoucích květin a místy, dírami v lese na nás vykukoval krásný výhled na okolní krajinu. Jen ten Temelín to jaksi ruší 😢




Cestu trávíte v neskutečně kouzelném lese...








No a dostáváme se k vrcholu. To nám prozrazovaly informační cedule. To jsme ale ještě netušili, že to nejhorší nás teprve čeká a kde se naplno projevilo to, že se Sáře opravdu na výlet nechtělo 😜



Tuhle fotku jsem si strašně oblíbila...


Poslední část trasy vedla přímo pod lanovkou. Tedy ona vedla i jinudy, ale to jsme v tu chvíli netušili. A to jsme si tedy dali. Nejstrmější část po velkých kamenech. Honza s Trixi si to štrádovali vpřed, taky sice funěli, ale alespoň šli neustále vpřed. Kdežto já zápasila se svou hodně špatnou fyzičkou a velmi milou Sárinkou, která mi dávala jasně najevo, že už tak nikam nechtěla (a celý výlet bla vcelku docela protivná 😡 ) a že tohle teda fakt už absolvovat nebude. Takže s funěním jsem za sebou táhla navíc 25ti kilového líného psa 💨To způsobilo, že jsem byla tak trochu nervní a Honza zase nemohl chlapsky zkousnou jak na tom fyzicky jsme. Dopadlo to naším vzájemným nesouladem, který trval celou dobu, kterou jsme strávili na vrcholu Kleti. 😁💣😁 Ale až na vrchol přímo pod lanovkou nešlo jít, ke konci jsme zahli a vyšli na vrchol lesem.

Bylo tam hezky, ale na mně příliš lidí. Nemám ráda, když se z nějakého místa stane moc velká turistická atrakce. Mám raději méně známá místa. Honza vyšel nahoru na rozhlednu a vycvakl výhled. 



Zpět jsme zvolili jinou lesní cestu a lépe jsme udělat nemohli. Tak nádhernou přírodu jsem dlouho neviděla. A ten klid. Po cestě jsme nepotkali jedniného! člověka. Byla to nádhera a spolu klidem se uklidnily i naše horké hlavy a bylo fajn. Cestou zpět jsem hodně fotila. Vytáhla jsem z brašny starý manuální objektiv Helios a relaxovala. Krásnější závěr výletu jsem si ani přát nemohla a nádherné heliosovky vám sem nyní na závěr dávám...










Miluji stromy...a miluji je fotit







Mohlo by se vám líbit

0 komentářů: